Knižní tip - Hitlerovo Německo, život v období Třetí říše

11. října 2007 v 13:24
I více jak šedesát let od konce druhé světové války je toto období a jeho hlavní představitel Adolf Hitler předmětem pro další zkoumání a fascinaci nad géniem a vtělenou krutostí v jedné osobě. V knize "Dvanáct let po Hitlerově boku 1933-1945", o níže jsem psal jeden ze svých předešlých článků[1], jste měli možnost seznámit se s životem v bezprostřední blízkosti jedné z nejvýznamnějších osobností 20. století, osobnosti, která se nezapomenutelně vryla do mysli snad každého člověka, německého kancléře Adolfa Hitlera. Jaký byl ale život v Hitlerově Německu? Jak se Hitler dostal k moci? Jaké bylo období před válkou, v jejím průběhu a po ní?

Na tyto i na další otázky přináší odpověď kniha "Hitlerovo Německo, život v období Třetí říše". V šestnácti kapitolách[2] umožňuje nahlédnout do situace Německa po první světové válce, popisuje osobnost Hitlera, jeho poměry a proces, jakým se z obyčejného studenta stal "prvním Němcem" a člověkem, který neváhal založit oheň zvaný druhá světová válka. Nacistické hospodářství a přípravy na válku, ovládnutí německé mládeže, žena jako "výrobna na vojáky", nacistická kultura i protinacistický odboj je jen málo z poznání, které tato kniha čtenáři přináší.

"Unikátní dokumentární práce dvou autorů nabízí zájemcům o toto nelehké a nezapomenutelné období lidských dějin podrobný a zasvěcený vhled do života pod nadvládou nacismu.

Kolem roku 1930 přinášela politika národně socialistické strany ještě ekonomické úspěchy a prosperitu a všechna hrůza zrůdného rasistického režimu teprve měla přijít.

Zajímavá a objevná publikace se zabývá rolí, již pro nacistický stát sehrály zástupy žen a dětí, zfanatizovaných líbivou propagandou, všímá si měnící se tváře tehdejší kulturní a umělecké scény. Autoři se zamýšlejí nad tím, jaká byla vlastně cesta, na jejímž konci se z mnoha řádných německých občanů stali zuřiví nacisté. Nepřehlížejí samozřejmě ani nezastupitelnou úlohu průmyslu, zejména v souvislosti s válečnou mašinérií a čteme se i o průběhu jednotlivých válečných operací a o děsivé realitě koncentračních táborů.

Nedílnou součást knihy tvoří množství dobových fotografií přinášejících neopakovatelné svědectví o jedné složité epoše a jedné zemi."[3]

Pořídil jsem si tuto knihu před několika málo dny a jsem tomu nesmírně rád. Velmi přístupnou a zajímavou formou jsou v ní sdělovány nesmírně zajímavé informace včetně přesných čísel a výpovědí lidí, kterým tato doba ovlivňovala život. Pohled na Německo a Němce v době druhé světové války je hodně omezený, ale tato kniha snad mnohým umožní uvědomit si, jak nesmírně složitá to byla doba pro běžného Němce, uvědomit si tu nesmírnou sílu, s jakou bylo německé obyvatelstvo doslova zfanatizováno a sevřeno do kleští, z nichž se dostalo až porážkou v druhé světové válce.

Dovolím si uvést zde několik výňatků z knihy, které mne zaujaly...

"Roku 1937 se korespondent New York Times otázal Gertrudy Scholtzové-Klinkové[4], co si myslí o možnosti, že Německo rozpoutá válku. Gertruda pohlédla na hákové kříže na stěnách a na černé boty mužů v uniformách, kteří postávali na chodbě. Rychle odvrátila zrak a bylo vidět, že zadržuje slzy. "Mám syny," odpověděla a její oči byly stejně smutné jako oči všech německých matek, které až příliš dobře znaly heslo oddílů německých milicí: "Synové musí bojovat do posledního dechu a umírat s úsměvem na rtech...""[5]

V průběhu války byly v Německu zavedeny potravinové lístky. Objem, ale také kvalita potravin se ale s trvajícími válečnými operacemi a vyčerpáváním zásob snižoval a začal se rozvíjet černý trh s potravinami...

"Gesa Hachmannová byla tehdy ještě dítě. Vybavuje si konverzaci, kterou jednou vedla se svou matkou: "Zeptala jsem se maminky, co je to vlastně mír. Odpověděla mi, že mír nastane, až se budou mít lidé opět rádi. A budeme pak moct jít do obchodu a koupit si třeba dvě vajíčka? V míru, odpověděla opět matka, si můžeš v obchodě koupit pro každého z nás vajec, kolik jen budeš chtít. A máslo? zeptala jsem se nevěřícně, budu si moct koupit třeba celou čtvrtku másla? Třeba půl kila másla, když budeš chtít, řekla matka a já rozhovor uzavřela: Takže mír je, když si mohu koupit tolik másla, abych si mohla namazat obě strany chleba.""[6]

Německým vojákům bylo propagandou vtloukáno do hlav, že v případě padnutí do rukou nepříteli, jím budou neprodleně popraveni. Důvod byl prostý - raději se nechat zabít v boji, než se vzdát a nechat se popravit. Proto se mnozí vojáci oprávněně po svém zajetí obávali o své životy...

"Lothar Loewe se vzdal 5. května 1945 a o svůj další osud si pochopitelně činil nemalé starosti: "Četa, která nás vzala do zajetí, nás postavila ke zdi kůlny, v níž na zemi leželi dva mrtví civilisté. Byl jsem si tudíž jistý, že budeme zastřeleni. Potom došlo mezi ruskými důstojníky k dlouhé výměně názorů, najednou k nám přišli a vzali nám prsteny a hodinky. Ale také jsem zjistil, že mám dvě krabičky německých cigaret, které jsem předtím neměl - Rusové mi je vtiskli do dlaně." Ruští vojáci dokonce zatčeným ošetřili zranění a dali jim najíst. Loewe však u sebe neměl ani polní lžíci a "tahle osoba, bolševik, kterého jsem si odjakživa představoval jako nestvůru, půjčila mně, nordickému Němci, ešus a příbor". Loewe byl svědkem bídného zacházení se sovětskými zajatci, viděl, jak trpěli hladem, takže po čase "skutečně vypadali jako podlidé, za které jsme je považovali. Nedokázal jsem si představit ani ve snu, že by německý voják půjčil ruskému zajatci svůj ešus a lžíci. A skutečnost, že sovětský voják to učinil dobrovolně a s radostí, protože ke mně pociťoval lítost, otřásla samotnými základy mých představ o těchto lidech. tehdy poprvé mě napadlo, že se Sověti možná od nás neliší tolik, jak nás po léta nutili věřit.""[7]

Hughes M., Mann, CH.: Hitlerovo Německo, život v období Třetí říše, Columbus, spol. s. r. o., Praha 2002, 224 stran


Poznámky:
[2] 1. Adolf Hitler, 2. Lidé bez naděje: Německo ve dvacátých letech, 3. Nacistický hospodářský zázrak, 4. Ovládnutí německé mládeže, 5. Třetí říše a ženy, 6. Každodenní život pod nadvládou nacistů, 7. Nacisté a kultura, 8. Teror začíná, 9. Vítězná smršť, 10. Předzvěst zkázy, 1941-1944, 11. Na domácí frontě: Průmysl a výroba, 12. Na domácí frontě: Život v Německu, 13. Poslední boj, 14. Aktivní odpor, 15. Genocida, 16. Poražené Německo
[3] Hughes M., Mann, CH.: Hitlerovo Německo, život v období Třetí říše, Columbus, spol. s. r. o., Praha 2002, zadní strana obálky
[4] Gertruda Scholzová-Klinková v roce 1934 povýšena z pozice zástupkyně národně socialistického svazu žen na nejvyšší představitelku národně socialistických žen Německa.
[5] Tamtéž, str. 68
[6] Tamtéž, str. 155
[7] Tamtéž, str. 205-6
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Josef Sedláček | 11. října 2007 v 18:39 | Reagovat

Ano, knihu mohu také doporučit.

Podobná kniha se spoustou dobových fotografií věnovaná první světové válce je : Léta zkázy a naděje 1914/ 1918, Miroslav a Hana Honzíkovi.

Obou knih si cením zejména pro fotografie jež nejlépe přiblíží dobovou atmosféru.

2 quark | 13. října 2007 v 16:00 | Reagovat

Škoda jen, že podobné knihy, které se zabývají fenoménem fašismu i s těmi průvodními znaky jako je  rasismus a jak fungují mechanismy,kde i ve společnosti považovanou za kulturní a vyspělou je možná instalace režimu nelidského, popírající zásady humanismu nečtou ti, kteří by ji měli číst. Hitler nebyl ani genius ani šílenec, a byl -li geniem pak leda průměrnosti zblbělého davu, bez něho by nebyl Hitler nic a nikdo, tedy jeho skutečná podoba,nařvané nic a nicota  těžící a tyjící z prázdnoty a nejistoty moderního člověka.

Strašidlo hitlerismu obchází Evropou a vlamuje se do myslí některých slaboduchých jedinců. V naší zemi se realizuje specifickou nenávistí k Romům. Historie se opakuje, na počátku je vždy ničím nepodložená nenávist k nějakému odlišnému etniku a na konci zezvířečtění a plynové komory a ostnatý drát pro všechny.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama